„Těší mě, že výstava, připravená ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze původně pro Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea v Plasích, která se zde po dobu několika let těšila velkému a příznivému ohlasu návštěvníků, může být nyní instalována na státním zámku Lednice a dělat radost návštěvníkům dále i na opačném konci naší země. Je to již druhá výstava, kterou jsme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem pro prostor zámeckých koníren připravili,“ řekl Karel Ksandr, generální ředitel NTM.

Rozsáhlou výstavbu na přelomu 19. a 20. století vyvolala mimo jiné potřeba ubytovat obyvatele přicházející do měst za prací a novými příležitostmi. Moderní nájemní domy vyrůstaly za zbouranými hradbami historických center a postupně se stávaly symbolem pokroku, prosperity i proměny životního stylu.

 „Pamětníky, kteří by dokázali autenticky vyprávět o atmosféře těchto nově vznikajících čtvrtí, o zvucích rušných pavlačí, vůních kuchyní a dílen, o každodenním ruchu činžovních domů nebo o kontrastu mezi skromným dělnickým bydlením a noblesními interiéry měšťanských bytů, dnes už samozřejmě nenajdeme. Výstava je cestou, jak právě tuto atmosféru návštěvníkům přiblížit – přenést je do světa pavlačových domů, domovnických dvorků i reprezentativních salonů zařízených historizujícím nábytkem, množstvím závěsů, krajek, čalounění a koberců, které se postupně proměňovaly v interiéry secesní, kubistické a později modernistické. Připomínáme dobu, kterou je možné dnes vnímat jako zlatou éru stavebního a nábytkového řemesla, ale také jako období optimismu, romantismu a víry v technický pokrok a prosperující budoucnost, “ uvedla Klára Kroftová, kurátorka výstavy.

„Výstavou Jak se stavělo za císaře pána rozšiřujeme nabídku zámku Lednice a vlastně celého lednicko-valtického areálu. Návštěvníci se prostřednictvím vizuálních, zvukových a interaktivních instalací symbolicky přenesou o sto až stopadesát let zpět a poznají, jak se nejen bydlelo, ale i žilo na sklonku rakousko-uherské monarchie,“ poznamenal Petr Šubík, ředitel Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Kroměříži.

Pozornost je věnována také samotnému fungování městských nájemních domů. Stavební ustrojení, konstrukční a stavebnětechnické prvky exteriérů i interiérů, které zásadně ovlivňovaly každodenní život – zásobování vodou, kanalizace, vytápění, osvětlení, oslunění či větrání – jsou dnes pro většinu lidí samozřejmostí a je již obtížně představitelné, že to tak vždy nebylo.

Výstavu tvoří autentické historické předměty denní potřeby, vybavení domácností a stavební detaily, převážně ze sbírek Národního technického muzea, ale také Národního památkového ústavu, dále dobové stereofotografie i současná 3D prohlídka exkluzivního činžovního domu v Pařížské ulici v Praze, připravená Katedrou architektury Fakulty stavební ČVUT. Součástí výstavy je také malá „studovna“, v níž budou návštěvníkům k dispozici tři díly publikace Tradiční městské stavitelství a stavební řemesla na přelomu 19. a 20. století a kritický katalog k výstavě Tradiční stavitelství za císaře Josefa. Tyto publikace jsou určeny nejen odborné památkové a architektonické veřejnosti, ale také majitelům činžovních domů a všem zájemcům o stavební kulturu, tradiční řemesla a dědictví našich předků.

Výstava „Jak se stavělo za císaře pána“ je tak malým zastavením v proudu dějin a pokusem připomenout mimořádné stavební a řemeslné úsilí své doby – to, jak vypadaly tehdejší nejmodernější technické výdobytky, jakým módním trendům podléhaly i jak působily na lidské smysly.

Výstava vznikla ve spolupráci Národního památkového ústavu a Národního technického muzea u příležitosti 30. výročí zapsání Lednicko-valtického areálu na seznam světového dědictví UNESCO.